Již dlouho ke mě nepřišlo srdce. Ale co to povídám, pořád nějaká chodí v různých formách, na různých místech, v různých chvílích. Jenže ... a o tom dnešním, novoročním, vám budu chvíli povídat.

První říjnový víkend proběhl ve znamení přípravy osnovního lněného copu určeného k založení osnovy do tkalcovského stavu. Pravda, na svou chvíli znovuoživení čekal hezkou řádku týdnů. Vše má svůj čas. Příprava, tvorba, motiv.

Mám naroseno, lépe řečeno namočeno. Po pěti dnech v nádobě na dešťovou vodu se stonek hezky odděluje od vlákna. Nyní se stavbičky ze lnu krásně sluní.

Možná tomu nebudete věřit, ale den, tj pátek 23.července, kdy jsem trhala len byl pro mě hodně těžký. Nevím zda-li je to drsností lnu, jako takového, jeho zpracováváním nebo tím co žiji v poslední době, nebo snad celý život .... Ale zřejmě