Barev není nikdy dost aneb velikonoční-hodo-barvení

Tyto Velikonoce jsem ve tvůrčím laufu. Zbylo mi trochu barevné lázně z včerejšího barvení vajíček. Nedalo mi to vylít  do odpadu.  A protože pro nápady nemám nouze a na stole, hned vedle beránka, mi stálo klubíčko napředené přírodní vlny, bylo  jasno ve vteřině. Vlnou jsem včera zdobila beránka, to jsem ještě netušila, že tvoření není zdaleka konec.

Barevné kousíčky vlny budou krásně zdobit zaplstěná mýdlíčka. Dokonce zbylo na dva přadénka vlny. 

Přesně takovým způsobem skládám básně. Stačí impuls a proud kreativní energie se valí skrz lidskou existenci.  Pak nezbývá než tvořit. Stezka básníkova