Medvídci to jistí 

Bráška by měl radost ... nebo jinak: Bráška má radost. Určitě sleduje moji cestu, mé počínání  z jiné planety. Už to bude 18 let co se odporoučel do nebes. Tenkrát na té cestě z Havířova, nebo to bylo z Karviné do Ostravy musel být hodně vyveden z míry, když v jednom okamžiku zjistil, že tady končí legrace a že už zřejmě nebude žádná další šance zlepšit cokoliv. Holt, tak to tady na Zemi chodí, když nevnímáš varovné signály a urputnost je tvým jediným rádcem, pak i Vesmír zasáhne a ukončí nesmyslnost lidského počínání. Šancí bylo to dost, jenže ty jsi mě vůbec neposlouchal, měl jsi svou pravdu. Ale medvídci jsou tady pořád. Přivezl jsi je mým dětem, pamatuješ, bylo to tehdy, když jsi k nám přijel na první, vlastně i poslední návštěvu na Hradištko. Slyším tě jak říkáš: "Chtěl jsem dětem něco přivézt, ale  nevěděl co, no a tu na benzínce na mě oba vykoukli."  a vytáhl jsi dva medvídky, jednoho smetanového a druhého hnědého.

No, a teď je mám u sebe doma, bráško. Oba si sedí na klavíru, poslouchají co hraju, koukají. Dnes mi oba asistovali při natahování osnovní nitě na snovací rám. Ále, vůbec nevím proč ti to tady povídám, vždyť ty to všechno víš, dokonce ještě dřív, než si to uvědomím, že ... my se určitě potkáme.  Já to vím.

... co na to básník v nitru?

na tkalcovský čas.